Ptáte
se jakpak se nám ta zrzavá lištička dostala k psaní? Nejspíš tak jako
většina, akorát v liščí verzi! Vždy jsem obdivovala všechny ty dokonalé a
krásně píšící blogerky. Ze své teploučké nory, kde jsem si ohřívala mé vždy
prochladlé tlapky u čaje a poslouchala jsem déšť padající za okny.Vždycky jsem si pročítala jejich články a možná mi i párkrát proběhlo v hlavě, taky
bych chtěla být ta dokonalá dívka z internetu, která všem radí a pomáhá. A víte
co? Ne. Nechci být. Chci být svá. Nevyměnila bych svůj rozcuchaný kožíšek za
žádný zlatý! Nejsem nic výjimečného a ani nechci být. Jsem obyčejná zrzavá liška z chudé nory a také jsem ušmudlaná holka z vesnice, která
dokáže klidně chodit celý den v obřím triku a nevadí jí ani jít v teplácích,
v ňuňavých ponožkách a v růžově zářících teniskách vynést odpadky. Dámy a
pánové tohle je můj vesnický styl, ale nemyslete si nejsou mi cizí ani podpatky
a dlouhé sukně! Miluji módu, svou módu! Vytvářím si vlastní modely a hraji si
na návrhářku a velkým obloukem se vyhýbám všem trendům. Snažím se oblékat podle
nálad, podle období, snažím se kombinovat různé kusy, tak aby to oku lichotilo.
Miluji přírodu, tak jak my všechny lišky a budu vám sem dávat články z mých
všech cest za různou krajinou, za lesy, ale i třeba z lidských měst a různých
událostí, ale hlavně se budu snažit, aby se vám tu líbilo, a aby jste i vy mohli ve všem tom všedním ruchu, jen tak se posadit, a s horkým čajem v rukou, pročítat mé články, třeba jen tak na zrelaxování,
nebo pro inspiraci, možná i pro zábavu! Jak už jsem psala jsem jen obyčejné
vesnické děvče, které se rozhodlo sdílet svůj život a zážitky s dalšími lidmi
ale ne jen tak obyčejnými ale se speciálními, s vámi totiž. A proto bych vám chtěla říct:
Vítejte v mé velké noře, kde je místečko pro každého!
